Století pedagogiky filosofa a pedagoga Rudolfa Steinera představí veřejnosti Waldorfské školy a školky od konce srpna do počátku října. V rámci celosvětových oslav Waldorf 100 připravily celkem tři expozice - na Vítězném náměstí, u kostela sv. Václava na Andělu a v dejvické Galerii Skleňák.
Vítězné náměstí v Praze (v prostoru u kavárny Šesťák) bude od 21. do 27. srpna hostit výstavu s názvem "100 let výchovy ke svobodě aneb Tvoříme svět: hlavou, srdcem, rukama". Expozice přibližuje východiska pedagogického systému, k němuž dal zásadní impulz filosof a pedagog Rudolf Steiner, i současnost vyučování v těchto inovativních školách. Provede životem ve waldorfských školách, který je zachycen v tvorbě jejich žáků na všech stupních. Může inspirovat a seznámit širokou veřejnost s principy a přínosy waldorfské výuky, jejímž cílem je v jedinečném a uceleném vzdělávacím programu působit na bytost žáka, umožnit mu rozvinout všestranné schopnosti, aby mohl naplnit vlastní životní příběh.
Výstavu na Vítězném náměstí doprovodí 11. září od 17 hodin waldorfské tvořivé dílny v prostoru venkovní kavárny Šesťák (akvarelové malování, práce s přírodním materiálem, tepání do mědi a další).
Od 19. září do 4. října se expozice přestěhuje před kostel sv. Václava na Andělu (Nám. 14. října, Praha 5) a její další část bude k vidění také v Galerii D – Portheimka (Štefánikova 68/12, 150 00 Praha 5 – Smíchov). Vernisáž se uskuteční ve čtvrtek 19. září od 17 hodin a její součástí budou umělecká vystoupení žáků, učitelů a rodičů školy.
Mezi 5. - 29. zářím bude pak k vidění expozice "Můžeš mi pomoci k setkání se světem? aneb Cesta waldorfského žáka Dědinou" v Galerii Skleňák (Skleněný palác, Náměstí Svobody 1, Praha 6). Představí dvacetiletou historii Waldorfské školy Dědina i její současnost. Vernisáž se uskuteční 5. září od 17 hodin. Součástí výstavy bude také doprovodný program:
Další informace o předešlých akcích české části oslav Waldorf 100, ale také filmy o waldorfské pedagogice, lze najít ZDE.
V rámci celosvětových oslav Waldorf 100 se od 21. do 27. srpna uskuteční výstava s názvem "100 let výchovy ke svobodě aneb Tvoříme svět: hlavou, srdcem, rukama" na Vítězném náměstí v Praze (v prostoru u kavárny Šesťák). Expozice přibližuje východiska pedagogického systému, k němuž dal zásadní impulz filosof a pedagog Rudolf Steiner, i současnost vyučování v těchto inovativních školách.
Výstava provede životem ve waldorfských školách, který je zachycen v tvorbě jejich žáků na všech stupních. Může inspirovat a seznámit širokou veřejnost s principy a přínosy waldorfské výuky, jejímž cílem je v jedinečném a uceleném vzdělávacím programu působit na bytost žáka, umožnit mu rozvinout všestranné schopnosti, aby mohl naplnit vlastní životní příběh. Výstavu na Vítězném náměstí doprovodí 11. září od 17 hodin waldorfské tvořivé dílny v prostoru venkovní kavárny Šesťák (akvarelové malování, práce s přírodním materiálem, tepání do mědi a další).
Expozice "Můžeš mi pomoci k setkání se světem? aneb Cesta waldorfského žáka Dědinou" (5. – 29. září v Galerii Skleňák, Skleněný palác, Náměstí Svobody 1, Praha 6) představí dvacetiletou historii školy i její současnost. Vernisáž se uskuteční 5. září od 17 hodin.
Součástí výstavy bude také doprovodný program:
9. září, 17:00 Všechno, co jste kdy chtěli vědět o waldorfské pedagogice (a báli jste se zeptat). Přednáška Mgr. Ivy Bečvářové, učitelky Waldorfské školy Dědina
16. září, 17:00 Všechno, co jste kdy chtěli vědět o waldorfské pedagogice (a už se nebojíte ptát). Beseda s učiteli a rodiči Waldorfské školy Dědina.
Srdečně zveme na první pořad Fresh senior po letních prázdninách, které odstartuje Setkání se Chantal Poullain, francouzskou divadelní i filmovou herečkou a šansoniérkou. Pořadem provede Tomáš Pilát.
info@porteos.cz
Ve dnech 10. 9. – 31. 10. 2019 se na střeše Národního zemědělského muzea v Praze (Kostelní 44, Praha 7) uskuteční výstava Genetické zdroje: Klíč k zemědělské rozmanitosti, která představuje všechny tři podprogramy Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství (NPGZ).
Výstavu připravilo Ministerstvo zemědělství ČR společně s koordinátory Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství (NPGZ) − Výzkumným ústavem rostlinné výroby, který koordinuje NPGZ rostlin a NPGZ mikroorganismů, Výzkumným ústavem živočišné výroby, který koordinuje NPGZ zvířat, Národním zemědělským muzeem a dalšími partnery Národního programu.
Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář v Břevnovském klášteře předal výjimečným osobnostem kulturního a společenského života Prahy 6 Čestná občanství, Ceny městské části a Cenu zahraniční osobnosti.
Čestné občanství je udělováno jako projev úcty a ocenění za hrdinství, osobní statečnost, celoživotní zásluhy a mimořádné umělecké výkony. Letošní předávání cen bylo úzce spjato s chloubami Prahy 6. Slavnostním večerem provázela herečka Dejvického divadla Zdeňka Žádníková Volencová, v rámci programu vystoupil folklórní soubor Rosénka i orchestr divadla Semafor v čele s Jiřím Suchým a Jitkou Molavcovou. Dobročinná dražba loutky Hurvínka, která byla součástí slavnostního večera, vydělala ve prospěch Nadačního fondu Šestý smysl 37 tisíc korun. Výtěžek aukce jde na podporu znevýhodněných dětí vybraných ve spolupráci se sociálním odborem naší městské části.
Čestná občanství Praha 6 uděluje u příležitosti Dne Prahy 6, kterým je od roku 2002 určeno 4. září. Jde o připomínku zákona z roku 1920, kdy se podpisem prezidenta T. G. Masaryka připojilo sedm z devíti katastrálních území dnešní Prahy 6 k hlavnímu městu. O udělení Čestných občanství rozhodují každoročně zastupitelé městské části.
Titul Čestný občan Prahy 6 převzali:
ARMÁDNÍ GENERÁL KAREL PEZL, jako projev úcty za přínos demokratizaci, modernizaci a profesionalizaci armády po roce 1989 a celoživotní sdílení demokratických hodnot. Pezl působil od 1. 5. 1991 do konce roku 1992 na postu náčelníka Generálního štábu Československé armády a do 30. 6. 1993 jako první náčelník Generálního štábu Armády České republiky. V těchto letech se rozhodným způsobem podílel na přípravě a hladkém zvládnutí dělení federální armády na dva samostatné celky. Generál Pezl je také držitelem Řádu Bílého lva. 14. září oslaví 92. narozeniny. Ocenění převzala dcera Helena Břehovská.
SENÁTOR JIŘÍ RŮŽIČKA, za celoživotní jedinečný přístup a přínos problematice středoškolského vzdělávání, vybudování prestižního gymnázia a úsilí o modernizaci vzdělávacího systému. Jiří Růžička vedl Gymnázium Jana Keplera od roku 1990, kde se zaměřil především na koncepci středoškolského vzdělávání a oblast zážitkové pedagogiky. Jako jeden ze zakládajících členů Asociace ředitelů gymnázií a ve spolupráci s Prázdninovou školou Lipnice stál u zrodu projektu kurzů pro nastupující středoškoláky “Hnutí GO!”, které dnes fungují na skoro všech středních školách. Jiří Růžička je zastupitelem MČ Praha 6, senátorem za Prahu 6 a od loňského roku je 1. místopředsedou Senátu PČR.
EVA KALHOUSOVÁ, ŘEDITELKA DOMOVA SENIORŮ ELIŠKY PURKYŇOVÉ, za celoživotní úsilí, nadšení a obětavou péči o občany. Eva Kalhousová vede Domov seniorů od roku 2002. Iniciovala výstavbu nového objektu Eliška, činnost domova se za jejího vedení rozšířila o spolupráci se školami i zdravotnickými a sociálními zařízeními v šesté městské části, jak v oblasti dobrovolnické, tak kulturní. Spolupořádá v Břevnovském klášteře cyklus koncertů Břevnovská hudební setkání.
PETR PROKOP SIOSTRZONEK, ARCIOPAT BŘEVNOVSKÉHO KLÁŠTERA za duchovní a pastorační činnost a zásluhy o znovuobnovení a povznesení břevnovského kláštera. Opat Anastáz Opasek Siostrzonka po listopadu 1989 jmenoval převorem břevnovského kláštera a pověřil jednáním o návrat tohoto majetku zpět do vlastnictví řádu sv. Benedikta. O deset let později se Siostrzonek stal převorem-administrátorem Benediktinského arciopatství v Břevnově a o 18 let později byl zvolen arciopatem.
Cenu městské části převzali:
MUDR. JIŘÍ MALÝ, DLOUHOLETÝ PRIMÁŘ A ŘEDITEL LDN CHITTUSSIHO, za celoživotní nasazení a osobní profesionální přístup při péči o občany. Během více než 30 let se mu podařilo vybudovat zařízení se zdravotní péčí na výborné úrovni.
EDUARD STEHLÍK, PLUKOVNÍK GENERÁLNÍHO ŠTÁBU, za profesionální činnost v oblasti vojenské historie a zásluhy o řešení otázky péče o válečné veterány. Stehlík v letech 2006 – 2008 spolupracoval s Českou televizí na publicistickém pořadu Historický magazín, působil jako jeden z poradců ministra obrany Vlastimila Picka a roku 2014 se stal ředitelem odboru pro válečné veterány ministerstva obrany. Je autorem nebo spoluautorem dvou desítek monografií, desítek článků a odborných studií a výstav. Největší ohlas měla výstava „Atentát – Operace Anthropoid 1941–1942“, která byla kromě Prahy představena veřejnosti i v Miláně, Berlíně a Bratislavě.
Cenu městské části pro zahraniční osobnost převzal:
TERJE ENGLUND, za zdokumentování historie rezidence norského velvyslanectví v Praze 6 a umístění kamenů zmizelých na památku pohnutého osudu původních majitelů vily.
Englund pracuje od roku 2015 jako poradce pro komunikaci a obchodní záležitosti na Norském velvyslanectví v Praze, kde žije od roku 1993. Je autorem anglicky psaného bestselleru The Czechs in a Nutshell, kulturně-historického průvodce pro cizince. V roce 2010 mu vyšla investigativní kniha Špion, který přišel pozdě, kde byla poprvé zmapována špionáž československé StB v Norsku během studené války. Je editorem dokumentárního díla Ráno jsme hráli kvartet o nástupu totalitní moci v Československu. Englund přeložil několik děl Václava Havla, Viktora Fischla, Pavla Kohouta a Miroslava Holuba do norštiny. Terje Englud také zmapoval pohnutý příběh současné rezidence norského velvyslance v ulici Na Zátorce 20 v Praze 6. Vilu si před 90 lety nechali postavit manželé Ema a Artur Melicharovi, kteří kvůli židovskému původu zahynuli v koncentračním táboře. Dům zabrali nejprve nacisté, po roce 1945 jej obýval předseda komunistické vlády Zdeněk Fierlinger. Od poloviny 60. let vila přešla pod Správu služeb diplomatického sboru, která ji pronajala velvyslanci Norského království. V roce 1991 soud rozhodl o navrácení majetku potomkům Melicharových. Od roku 2005 je vila majetkem Norského království. Jako čest a vzpomínku na tragický osud majitelů vily nechalo v letošním roce Norské velvyslanectví před rezidenci umístit dva kameny zmizelých (Stolpersteine).